1        IDENTIFIKAČNÍ  ÚDAJE

Název ŠVP:

Školní vzdělávací program Základní umělecké školy, Praha 3,  Štítného 5

„ Každé dítě je umělec. Problém je zůstat umělcem, když vyroste…“ 

Pablo Picasso                                                                   

 

Předkladatel:     Základní umělecká škola, Praha 3, Štítného 5

                             adresa:  Štítného 5/520, 130 00 Praha 3

                             IČO: 613 87894

                             ředitel školy: ak.mal.Vladimír Vošahlík

                             telefon: 222 780 750

                            fax.: 222 780 850

                              e-mail: zus.stitneho@seznam.cz

                             Internetové stránky:  www.zus-stitneho.net

Zřizovatel:          kraj Hlavní město Praha,

                            Mariánské náměstí 2, 110 01  Praha 1

                             Telefon:  236 005 917

                              E-mail:  jmeno.prijmeni@praha.eu

Platnost dokumentu od: 1.září.2012                                  

                                                                                                                   V Praze, 14.6.2012                     

2        CHARAKTERISTIKA  ŠKOLY

 

2.1  Počet oborů, velikost

Základní umělecká škola v Praze 3, Štítného 5 má 2 obory. Výtvarný a literárně-dramatický. Cílová kapacita je 520 žáků. Celkový počet peda-gogických pracovníků se průměrně pohybuje kolem 12 osob.

2.2      Historie a současnost

Škola vznikla jako Základní výtvarná škola při Střední odborné škole výtvarné na Hollarově náměstí, v Praze 3.  Od r. 1960 se osamostatnila. V roce 1962 byla pověřena MŠK funkcí  metodického střediska pro učitele výtvarného oboru LŠU v Čechách. V r.1963 dostala škola vlastní budovu ve Štítného ulici č. 5 a rozšířila se o hudební, taneční a literárně-dramatický obor. Spojení oborů do jednotné Lidové školy umění se však neosvědčilo a škola byla opět rozdělena. Od září 1969 pokračovala ve Štítného ulici výukou zaměřenou výhradně na vizuální  kulturu. Výtvarný a literárně-dramatický obor začínal s 280 žáky. Velký rozvoj škola zaznamenala za ředitele Vratislava Plačka, kdy se škola rozšířila na 500 žáků a výrazně se vyprofilovala i na druhém stupni. Vznikly tu legendární figurální speciálky. Další výrazné osobnosti, jako J. Řepka, J. Otmar, I. Ouhel, Ján Mančuška, Igor Korpaczewski - se zasloužily o významnou pozici našeho výtvarného oboru mezi základními uměleckými školami v Praze. Také dramatický obor dosáhl velké popularity zásluhou vynikajících pedagogů, zejména Anuše Švecové a později Ivany Sobkové.  V roce 1995 se škola pod vedením ředitele Vladimíra Vošahlíka přeměnila v příspěvkovou organizaci s právní subjektivitou. V roce 2001 převzala zřizovatelskou roli hl.m. Praha. Počet žáků se ustálil na průměrné hodnotě 520.

 

2.3       Charakteristika pedagogického sboru

Naše ZUŠ se tradičně profiluje koncepcí, založené na složení pedagogického sboru z tvůrčích osobností - učitelů, kteří dosáhli ve své vlastní umělecké práci viditelných úspěchů. Jedině tak mohou své zkušenosti předávat další generaci. Pedagogický proces nestojí jen na pedagogických dovednostech, ale vzniká přirozeně v tvůrčím procesu. Proto mají pedagogičtí pracovníci naší školy vysokoškolské vzdělání na vysokých uměleckých školách, ne jen na pedagogických fakultách. Dáváme přednost umělecké praxi a vysvědčení o pedagogické způsobilosti z vysoké školy uměleckého směru, nebo katedry UK určené základním uměleckým školám. Zkušenosti se vysoko cení, proto je průměrný věk učitelů 50 let. Poslední dobu se pedagogický kolektiv otevírá i pro mladé talentované osobnosti s tvůrčím temperamentem, se schopností přinášet svěží a progresivní myšlenky.

2.4       Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce

ZUŠ Štítného má bohatou tradici zahraničních prezentací na výstavách i mezinárodních soutěžích. Poslední desetiletí se její aktivita přesunula na regionální půdu. V pořádání pravidelných ročních festivalů základních uměleckých škol v Praze v Národní galerii -  Veletržním paláci  hrála naše škola v hlavním městě Praze vždy klíčovou roli. V současné době sílí snaha o mezinárodní prezentaci na literárně-dramatickém oboru. Ten nyní spolupracuje ve vertikální rovině jak s DAMU v Praze, tak v horizontální rovině se zahraničními partnery. Nejdříve to byla spolupráce s Schulle für künste und theater - Kulturforum Alte post Neuss na předměstí Düsseldorfu, kterou zřizuje město Neuss a která má stejné obory a moderní divadlo. Nyní se stala tradiční spolupráce z Campagnou u Neapole v Itálii. Literárně dramatický obor se stává pravidelným účastníkem Festivalu Il Gerone v Campagni.

2.5       Vybavení školy a její podmínky

Škola sídlí v památkově chráněném objektu, neorenesanční budově z roku 1873. Je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou, nedaleko samotného centra Prahy.Ve třech podlažích je po čtyřech prostorných místností - celkem 12 učeben. V suterénu je pracoviště s pecí řízenou mikroprocesory na vypalování keramiky s odsáváním horkého vzduchu. Všechny učebny jsou speciálně vybavené a upravené pro provoz výtvarného a literárně-dramatického oboru. Je to například pracoviště pro sochařskou práci s nádobami na hlínu, točnou pro model a sochařskými stolky.  Grafická dílna má stroj na hlubotisk a tisk z výšky, nůžky na papír a přilehlý kabinet uměleckých rekvizit. Pracovna pro keramickou tvorbu je vybavena  japonským hrnčířským kruhem Schimano. Figurální speciálky malířskými stojany, a nábytkem pro pózování modelů. Divadelní sál má osvětlovací techniku s oponami a přilehlé dramatické studio. Škola má vybavenou knihovnu výtvarného i literárně-dramatického oboru a sborovnu pro učitele s počítačem propojeným s ostatními sítí. V roce 2017 se otevřelo Multimediální oddělení s desítkou počítačů a výukou animace i užité grafiky.

 

 

3  ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE

3.1 Zaměření školy

Škola se specializuje na uměleckou výchovu žáků s nepřetržitou kontinuitou od 5 let po dospělost ve výtvarném a literárně dramatickém oboru. Hlavní úlohu má soustavné odborné vedení učitelú, kteří přinášejí do pedagogického procesu zkušenosti z vlastní tvorby. Výuka má řadu zaměření podle  specializací učitelů. Hlavní principy vzdělávací strategie vychází z obecných ideálů základního uměleckého školství. To  znamená, že hlavní zřetel je kladen na uměleckou výchovu, nikoliv na komerční stránku tvorby. Tvorbu vidíme jako způsob života. Smyslem tvorby je schopnost tvůrčího myšlení,  hlubšího poznání světa a sebe sama, rozvoje osobnosti člověka. Proto je základem výuky poznávání uměleckého řemesla. Ne však ve smyslu pěstování obratnosti, ale vyjadřování prostřednictvím uměleckého jazyka, na základě prožitku a pozorování prostřednictvím smyslového vnímání. Naše základní umělecká škola sice neposkytuje de jure stupeň vzdělání, ale de fakto jeho náplň soustavnou výchovou. Důležitá je nejen příprava žáků na školy, poskytující stupeň vzdělání, a to jak střední, tak i vysoké školy, ale stejně tak příprava na vlastní tvůrčí aktivity žáka, nebo alespoň pasivní vnímání umění. Škola má významný druhý stupeň s řadou speciálních výuk. Figurální kresbu, Sochařství, Grafickou speciálku, Keramiku a Multimédia.

Na literárně-dramatickém oboru je to hlavně souborová práce, například ve studiích  KUK, Kukačky a další soubory.

3.2  Vize školy

Naše vize školy zaměřená do budoucnosti je snahou přivést žáky prostřednictvím pokory k chápání imaginárních hodnot, které nás převyšují a prostřednictvím našich smyslů se těmto ideálům přiblížit a stát se ušlechtilejším člověkem. Chceme umožnit metodou pedagogického vedením žákům objevit v sobě skryté schopnosti, které se naučí používat, ať se věnují v budoucnu jakémukoliv povolání. Mezi učiteli a žáky dochází přitom k přátelskému spojenectví v procesu tvorby, protože nás sbližuje obor, kterým chceme tyto ideály naplňovat. Tím se hlásíme k tradici a odkazu  myšlenek J. A. Komenského. Do vize budoucnosti patří například i modernizace výuky pomocí informativní technologie a videotechniky. Avšak základ tvoří kresba a další primární výtvarné a dramatické prostředky, realizované jen modernějšími nástroji. Předpokládá se například využívání velkoplošné projekce a internetu soustřeďování informací ve vzdělávacím procesu na jedné straně a archivování a zveřejňování výsledků práce na straně druhé.

4   VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

 

    Strategie pro kompetenci k umělecké komunikaci

• Učitelé, kteří získávají podněty z vlastní tvůrčí činnosti, předávají své praktické zkušenosti  žákům v pedagogickém procesu.
• Žáky vychováváme k tomu, aby citlivě vnímali okolí. Ve výtvarném oboru svobodně používali zrakové smysly bez předsudků a respektovali přírodní zákony světelného a barevného účinku i prostoru.

Strategie pro kompetenci osobnostně sociální

• umožňujeme žákům pracovat v kolektivu na společném projektu, který se po kolektivním zhodnocení společně prezentuje.
• Podle strategie učící se školy učitel vyměňuje podněty svých žáků za poskytování zkušeností a i oni se poučují v kolektivu navzájem. Tím se vytváří tvůrčí prostředí.

Strategie pro kompetenci kulturní

• Učíme žáky tvůrčímu myšlení a čerpání poučení ze světového uměleckého vývoje minulosti po současnost
• Společně s žáky navštěvujeme galerie a výstavy u nás i v zahraničí a diskutujeme s nimi  o přítomných dílech na místě
• Pomocí moderní informační technologie žáci získávají informace z internetových databází celosvětové komunikační sítě
• Prostřednictvím práce v plenéru seznamujeme žáky s kulturou našeho regionu

 

5      VZDĚLÁVACÍ  OBSAH  VÝTVARNÉHO  OBORU

Výtvarný obor je určen pro žáky, kteří mají od dětství převažující eidetické vnímání  s potřebou se tvořivě vyjadřovat. Vzdělávací obsah výtvarného oboru je koncipován tak, aby rozvíjel výtvarné schopnosti těchto žáků pod vedením zkušených umělců a umožníl tak rozvoj jejich osobnosti. Rozvoj výtvarného myšlení je paralelou k pojmově logickému myšlení, protože je založen na smyslovém vnímání. Hlavním cílem výtvarné výchovy je soustavné pedagogické vedení žáka od 5.let po dospělost, kdy se připravuje na povolání.

Praktické výtvarné činnosti tvoří základní východisko celého výchovně vzdělávacího procesu.Jehonedílnou součástí je i oblast Recepce a reflexe výtvarného umění.

Struktura studia

Studium se skládá z dvouletého přípravného studia pro žáky od 5.let, sedmiletého studia prvního stupně pro žáky od 7 let a čtyřletého studia druhého stupně pro žáky od 14 let.   

Žáci s hlubším zájmem o výtvarný obor, kteří mají předpoklad dalšího studia  na středních, vyšších odborných a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického směru, mohou požádat o studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin.

 

Po absolvování druhého stupně může žák pokračovat ve čtyřletém studiu pro dospělé. Tento učební plán odpovídá učebnímu plánu studia II.stupně příslušného studijního zaměření. Učitel může dospělému žákovi připravit také individuální studijní plán.

 

Výuka všech stupňů probíhá ve skupinách maximálně 15 žáků

 

Vzdělávání na I. a II. stupni základního studia se v ZUŠ Štítného v souladu s RVP uskutečňuje v pěti možných studijních zaměřeních:

 

• Základy výtvarné tvorby
• Figurální kresba
• Sochařství a design
• Grafická tvorba a design
• Multimediální tvorba

 

5.1     Přípravné studium

 

Charakteristika:

 

Přípravná výtvarná výchova podporuje a povzbuzuje akce dětské motoriky při vytváření barevných stop, jejichž význam probouzí dětskou fantazii. Eidetické typy dětí od 5. let jsou prostřednictvím výtvarného nástroje ve spojeni s reálným světem.   Děti si hrají, zkoušejí vlastnosti materiálů a různé způsoby zacházení. Z intuitivního spojení obsahových vrstev námětu a s výtvarným cítěním dítěte vyrůstá podoba a výraz výtvarné práce. Tato fáze výtvarné výchovy bývá pro vývoj dětské osobnosti nezastupitelná.

Během jednoho či dvou ročníků se vytvářejí předpoklady pro následující výtvarné studium.

 

Pokud žák neabsolvuje 1. stupeň, může být zařazen do přípravného studia II. stupně. Toto studium je jednoleté. Žák v něm plní vzdělávací obsah studia I. stupně.

 

Učební plán – varianta 1: dvouleté přípravné studium

	1. ročník	2. ročník
Přípravná výtvarná výchova	3	3
Celkem hodin týdně	3	3

 

Učební plán – varianta 2: dvouleté přípravné studium

 

	1. ročník	2. ročník
Přípravné výtvarná výchova	2	2
Celkem hodin týdně	2	2

 

 

Poznámka:

• výuka probíhá ve skupinách do 15 žáků

 

Učební osnovy vyučovacích předmětů: Přípravná výtvarná výchova

 

1. ročník                             

Žák:

• S radostí  používá výtvarné nástroje a vytváří jejich stopy
• Dokáže zobrazit izolované představy
• Výtvarně reaguje na podněty z okolí, na zážitky a představy
• Rozezná a dokáže pojmenovat barvy
• Experimentuje s různými kreslířskými, malířskými, plastickými vyjadřovacími prostředky

2. ročník

Žák:

• Vyjadřuje  se spontánně  s  barevným  souladem
• Figura je plně členěna
• Otevírá se novým možnostem řešení
• Vypůjčuje si výtvarné prvky z ilustrační tvorby
• Osobitě ztvární daný námět (motivační dialog)

 

5.2  Studijní zaměření:   ZÁKLADY VÝTVARNÉ TVORBY

 

Je systematické rozvíjení základních dovedností potřebných ke všem druhům výtvarného vyjadřování a jejich pozdějšímu rozvoji v dalších studijních zaměřeních.

Učební plán:

	I. stupeň							II. stupeň
	1.r	2.r	3.r	4.r	5.r	6.r	7.r	I.r	II.r	III.r	IV.r
Plošná tvorba	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2	2	2	2
Prostorová tvorba	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5
Výtvarná teorie	-	-	-	-	-	-	-	0,5	0.5	0,5	0,5
Celkem hodin týdně	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3

Poznámky:

a) Výuka probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin týdně.

b) výuka probíhá ve skupinách do 15 žáků

c) Předmět umělecká teorie od 1. do 4. ročníku  prolíná celou výukou a svou studijní látkou doplňuje ostatní   předměty. Proto učební plán nevymezuje jeho hodinovou dotaci.

 

 

Učební osnovy vyučovacích předmětů:

Vyučovací předmět:  PLOŠNÁ TVORBA

Základním prvkem Plošné tvorby  je  kresba. malba a grafika. Patří sem ale všechny další přístupy, techniky a média, které z plošného vyjadřování vychází. Včetně plošného designu, textilu a informačních technologií.

 I. STUPEŇ:

Žák

1.ročník

• Zobrazuje figurativní  prvky a řadí je do souvislostí vzájemných vztahů, s tématikou bytosti z pohádek, ilustrací a hraček.
• Dokáže vytvářet průběh děje v čase, s  návazností jako vyprávění
• opouští mechanický horizont dolního okraje a další mechanické prvky
• Žák využívá celou plochu formátu
• Prostor vytváří  řazením figurativních prvků nad sebe a rozlišuje velikost podle vzdálenosti od pozorovatele

2. ročník

• Tvoří volně podle vlastní představy na tematické zadání učitele
• Na základě zadání dokáže zaměřit  pozornost na místo, prostředí a jednotlivé předměty
• Hraje si se základními prvky výtvarného jazyka, Zkoumá vlastnosti linií, barev, struktur, světla aj.
• Náměty výtvarných her volí v souvislosti s nefigurativními parafrázemi jevů pozorovaných v okolí (dynamika deště, barvy pro různé nálady)
• Dokáže dotvořit nahodilé skvrny barvy podle vlastní fantazie do nové skutečnosti

3. ročník

• zobrazuje uzlové body děje v seriálech a ilustracích
• Dokáže  členit  plochu v souladu s harmonií tvarů a barev, intuitivně používá výtvarnou kompozici,
• Dokáže vymezit v nahodilé barevné struktuře  kompozici
• Používá grafické symboly a znaky písma k organizaci plochy
• Žák dokáže volným způsobem používat a interpretovat fotografický materiál 

4. ročník

• Tematické práce vyjadřují prostor a atmosféru děje
• Záměrně pracuje s modifikací barevných tónů
• Dokáže  vytvářet alternativy tvarů znaků písma
• Vědomě pracuje s organizací obrazové plochy
• Vytváří volný přepis objektivní reality
• Vlastními slovy formuluje pocity, vyvolané výtvarnými prvky,

5. ročník

• Žák vědomě vkládá do výtvarné výpovědi vlastní interpretaci vizí, které vychází z jeho životních zkušeností
• Dokáže vytvářet obrazové sestavy z typografických znaků a fiktivního písma
• Zaměřuje se na jednotlivé předměty. Přírodniny, užitkové předměty, draperii, sádrové modely
• Studuje jejich tvar, modelaci, působení světla, proporční vztahy
• Učí se správně pozorovat v souladu smyslového vnímání
• rozvíjí  výtvarný jazyk

6. ročník

• Navrhne plošné grafické řešení piktogramu od studijní kresby po stylizaci
• Provede návrh na plakát
• Dokáže najít tématické okruhy,  které výtvarně dale rozvíjí
• Vytváří kreslené seriály  formou komixu na vybraná témata
• Žák sestavuje jednoduché skupiny předmětů
• Zaměřuje se na texturu, materiál a vyjádření prostoru
• Vytváří portrétní studie podle sádrového modelu, pokouší se o kresbu portrétu s cílem vyjádřit charakter  člověka

7. ročník

• vytváří ilustrace k literárním  dílům
• Za použití kresebných studií a fotografického materiálu komponuje výtvarné celky
• Barevně i černobíle vytváří abstraktní prostorové geometrické útvary na obrazové ploše
• Aplikuje kompoziční zkušenosti ve fotografii a dovede ji upravovat
• Vytváří rytmizované sestavy předmětů  a zaznamenává kompozici kresbou
• Analyzuje motiv a začlenění jednotlivých předmětů do celku
• Rozpozná druhy písma a základní proporce jednotlivých znaků

II. STUPEŇ

I. ročník

      Žák :

• Dokáže sám vyhledávat motivy jak v interiéru, tak exteriérech
• Měří a určuje proporce jednotlivých plánů kompozice
• Dovede odpozorovat perspektivní zákonitosti přímo ze skutečnosti
• Využívá pastelové techniky ke studiu kontrastů teplých a studených barev
• Aplikuje zkušeností z historie uměleckého vývoje ve vlastní tvorbě
• Dokáže vybrat vhodný druh písma a začlenit do plochy grafického řešení tiskoviny

II. ročník:

     Žák:

• Využívá  i větší formáty, zvládá jejich rytmizaci
• V malbě odpozorovává barevné vztahy v rámci celku a odvozuje rezonující tóny
• Zaznamenává kresebné postřehy z okolí do malého záznamníku
• Využívá poznatků současného umění ve vlastní tvorbě
• Ve volné malbě pracuje s imaginární zkušeností  s prostorovým cítěním
• Systematicky se vzdělává a získává informace z výstav, sdělovacích prostředků včetně internetu 
• Vytváří volné kopie a repliky uměleckých děl podle reprodukcí

III. ročník:

    Žák:

• Dokáže být sebekritický a nepřestává přijímat nové podněty
• Rozlišuje výtvarný jazyk od mechanického popisu lokálního detailu
• Dokáže pracovat s intenzitou tónu v souladu organizace obrazového celku
• Vyjadřuje prostorové hodnoty až k definici abstraktní linie
• Používá olejomalbu k dokonalému zpracování barevného tónu
• Cíleně, soustavně a se zaujetím  pracuje za účelem dosažení pokroku v nastoupené cestě

IV.ročník:

• Chápe  kresebnou stopu jako součást jednoty celku
• Používá barevnou skvrnu jako prvek omezené stupnice palety barev a dokáže najít takovou kombinaci, aby se začlenil do celkové skladby
• Dokáže  rozlišovat a prakticky uplatňovat  malbu světelnou, koloristickou,  redukovanou a symbolickou
• Specializuje se na svojí vlastní uměleckou cestu a svůj názor dokáže obhájit
• Dokáže samostatně a cílevědomě tvořit s prokazatelnými výsledky
• Své práce uplatňuje na veřejnosti za účelem získání zpětné reflexe a dokáže o nich diskutovat.

 

Studium pro dospělé Základní výtvarné tvorby

 

je určeno žákům, kteří absolvovali II. stupeň základního studia, případně nově příchozím žákům, kteří dosáhli věkové hranice 18 let. V rámci studia pro dospělé dochází k dalšímu rozvoji znalostí a dovedností v oblasti umělecké tvorby v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání.

Vzdělávání se může uskutečňovat v okruhu klasických i elektronických médií, případně speciálních technik (Sochařství a produktový design, volná a užitá grafika, figurální malba a kresba, animovaný film, architektura). Konkrétní obsah vzdělávání se určuje v návaznosti na individuální vzdělávací potřeby daného žáka či studijní skupiny, není tedy pevně stanoven ve školním vzdělávacím programu. Časová dotace pro výuku činí 3 hodiny týdně.

Žáci studia pro dospělé, kteří zároveň nejsou žáky středních škol nebo studenty vyšších odborných škol, hradí úplatu za vzdělávání v plné výši skutečných nákladů na studium. neboť jejich výuka podle Školského zákona z  r. 2004 a dalších doplňků, nemá nárok na státní dotace rozpočtu MŠMT ČR. Z uvedeného důvodu nemohou vytvářet ucelené ročníky v rámci zaměření, ale doplňují skupiny speciálních zaměření se státními žáky.

 

Vyučovací předmět: PROSTOROVÁ TVORBA

Základním prvkem Prostorové tvorby je trojrozměrný prostor. Výchozím materiálem je tvárná hmota. Nejlépe sochařská nebo keramická hlína, nebo jiná netoxická snadno obnovitelná hmota. V prostorové tvorbě se využívají všechny dostupné a použitelné materiály. Např. papír, dževo, sádra, drát, textil i plasty.

I. STUPEŇ:

 

1. ročník

 

Žák:

• Dokáže vymodelovat ze sochařské hlíny jednoduché objekty
• Vytvoří z tvarových prvků nalezených zbytkových materiálů prostorovou kompozici
• Vytvaruje objekt z papíru a slepí jej do pevné formy

 

2. ročník

 

• Experimentuje s výtvarnými prvky objemu a prostoru (konvexní a konkávní objemy, přidávání a ubírání hmot a jejich komponováním ) a dá do souvislosti jejich účinky se zvoleným námětem,
• modeluje ploché kachle a vytváří plastiky s běžnými i netradičními náměty
• Respektuje  možnost pohledů z různých směrů na prostorový objekt

 

 

3.ročník

 

• Vědomě zjednodušuje tvar
• Vytváří keramické objekty spojené z více částí
• Vyjmenuje pomůcky, materiály a základní techniky, které zná a užívá
• Vymodeluje reliéf a pochopí  rozdíl mezi reliefem a volnou plastikou

 

 

4.ročník

 

• Vymodeluje plastiku sochařským způsobem s plynulými přechody objemů
• Vytváří keramické objekty z více částí
• Kombinuje tradiční a netradiční materiály v ploše i v prostoru
• Připraví modelářskou sádru k použití

 

 

5.ročník

 

• Ve své tvorbě záměrně užívá výtvarné prvky objem a prostor a rozpoznává jejich rozdíly ve výtvarném působení,
• Zkoumá výraz užitých materiálů v plastice
  • Porovnává vzájemný vztah několika prvků v prostoru – rozložení v prostoru, vztah velikostí a proporcí.
  • Z krabiček sestaví kompozici s architektonickými rysy

 

6.ročník

 

• Vymodeluje nefigurativní volnou plastiku jako parafrázi pocitů
• Využívá tvarové možnosti objemu – tvaru linie a plochy v prostoru (tvarový kontrast, struktura, textura, rytmus, světlo, dynamika)
• Poznává reliéfní redukci výšek: Redukci plasticity na dvě hodnoty – na plochu základny a výšku desky (řezaný kachel).
• inspiruje se realitou a se subjektivním posunem ji vyjadřuje

 

7. ročník

 

• Ovládá technologii tvarování pletiva a kašírování
• Vystihne základní obrysy, dodržuje proporce a  potlačuje lokální detaily při přepisu reality
• Experimentuje s netradičními materiály
• Dokáže pracovat se dřevem a nástroji na jeho opracování

 

 

II,stupeň

 

I. ročník

Žák

• Vytváří rychlé úsporné záznamy figury v pohybu
• Dokáže vytvářet kresebné návrhy na design
• Dokáže vymodelovat předmět podle skutečnosti
• Vytvoří zpaměti pohybovou studii figury na drátěné kostře
• Vymodeluje kopii podle sádrového modelu
• Provede architektonický návrh výstavy školy

 

 

II.ročník

• Vytváří prostorové kompozice z různých i netradičních materiálů, jednotlivé detaily podřizuje celkovému uspořádání
• Dokáže vytvořit architektonickou maketu ze sádry a papíru
• Prokazuje znalosti z histurie sochařství českého i světového
• Vymodeluje relief a basrelief
• Dokáže realizovat návrh pro prostorový design

 

III. ročník

• Navrhne divadelní scénu a vytvoří model z papíru
• Dokáže vymodelovat hlavu podle živého modelu
• Navrhne a zrealizuje volný objekt do prostoru
• Dokáže realizovat návrh užitkového designu do konečné podoby
• Dokáže používat počítačových programů na trojrozměrnou vizualizaci

 

IV. ročník

• Vymodeluje zmenšenou figuru podle živého modelu
• Dokáže zvládnout technologii výroby keramických výrobků až po konečný výpal
• Dokáže vyrobit vícedílnou odlévací formu na plastiku
• Zvládá technologii retuší finálních odlitků ze sádry a jejich povrchové úpravy
• Dokáže používat netradiční materiály k velkým prostorovým realizacím

 

 

Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ TEORIE

 

Smyslem Výtvarné teorie je Recepce a reflexe výtvarného umění. Její náplní je vzdělávání z oblasti dějin umění, uměleckých slohů a směrů, vývoje výtvarného myšlení až po současnost. S tím souvisí i filosofie, psychologie tvorby, jako vývoj výtvarné technologie až po technologii zobrazování. Výtvarná teurie prostupuje všemi oblastmi výtvarného vzdělávání. Žáci navštěvují galerie a výstavy, pracují s internetem a uměleckými publikacemi.

 

Výuka výtvarné teorie neprobíhá na prvním stupni samostatně, prostupuje celý výukový proces v rámci hlavních předmětů. Samostatným předmětem se stává až na II.stupni, i když se jednotlivé lekce přizpůsobují organizaci hlavní výuky.

 

5.3 Studijní zaměření: FIGURÁLNÍ KRESBA

 

Učební plán:

	I. stupeň							II. stupeň
	1.r	2.r	3.r	4.r	5.r	6.r	7.r	I.r	II.r	III.r	IV.r
Plošná tvorba	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5
Prostorová tvorba	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5
Výtvarná teorie								0,5	0,5	0,5	0,5
Figurální kresba								2,5	2,5	2,5	2,5
Celkem hodin týdně	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3

 

Výuka v 1. - 7.ročníku probíhá podle studijního zaměření Základy výtvarné tvorby

Učební osnovy vyučovacích předmětů:

Vyučovací předmět :  Figurální kresba

II. STUPEŇ

I. ročník

Žák:

• Dokáže úspornými tahy charakterizovat pohyb figury
• Zvládne kresbu podle sádrových odlitků
• Vyjádří charakteristiku portrétované osoby
• Nakreslí jednotlivé studie rukou, nohou a jiných fragmentů člověka
• Provádí rychlé záznamy figurálních scén do malého skicáku
• Systematicky se vzdělává a získává informace z výstav, sdělovacích prostředků včetně internetu

II. ročník

• Studuje staré výtvarné umění za účelem aplikovat zkušenosti  ve vlastní tvorbě
• Rozvrhne formát pro umístění hlavy, včetně náklonu vůči ramenům
• Vymezuje výřezy prostoru s figurou, aby zachytil motiv
• Dokáže měřit proporce obrazové kompozice pomocí dřívka
• Dokáže definovat obrazové plány geometrickými tvary
• Využívá bezprostřednost smyslového vnímání

 

III, ročník

• Figuru zobrazuje v životní i nadživotní velikosti
• Rozlišuje výtvarný jazyk od mechanického popisu lokálního detailu
• Dokáže pracovat s intenzitou tónu v souladu s organizací  obrazového celku
• Neuzavírá se jen do sebe, je sebekritický a  nepřestává přijímat nové podněty
• Cíleně, soustavně a se zaujetím  pracuje za účelem dosažení pokroku

IV. ročník

• Používá  i větší formáty, zvládá jejich rytmizaci
• Chápe  kresebnou stopu jako součást jednoty celku
• Vyjadřuje prostorové hodnoty až k definici abstraktní linie
• Nachází svojí vlastní uměleckou cestu a svůj názor dokáže obhájit
• Dokáže samostatně tvořit s prokazatelnými výsledky

 

Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ TEORIE

Viz. studijní zaměření Základnv výtvarné tvorby

 

Studium pro dospělé Figurální kresba

 

je určeno žákům, kteří absolvovali II. stupeň základního studia, případně nově příchozím žákům, kteří dosáhli věkové hranice 18 let. V rámci studia pro dospělé dochází k dalšímu rozvoji znalostí a dovedností v oblasti umělecké tvorby v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání.

Vzdělávání se může uskutečňovat v okruhu klasických i elektronických médií, případně speciálních technik (Sochařství a produktový design, volná a užitá grafika, figurální malba a kresba, animovaný film, architektura). Konkrétní obsah vzdělávání se určuje v návaznosti na individuální vzdělávací potřeby daného žáka či studijní skupiny, není tedy pevně stanoven ve školním vzdělávacím programu. Časová dotace pro výuku činí 3 hodiny týdně.

Žáci studia pro dospělé, kteří zároveň nejsou žáky středních škol nebo studenty vyšších odborných škol, hradí úplatu za vzdělávání v plné výši skutečných nákladů na studium. neboť jejich výuka podle Školského zákona z  r. 2004 a dalších doplňků, nemá nárok na státní dotace rozpočtu MŠMT ČR. Z uvedeného důvodu nemohou vytvářet ucelené ročníky v rámci zaměření, ale doplňují skupiny speciálních zaměření se státními žáky.

 

5.4 Studijní zaměření:  SOCHAŘSTVÍ A DESIGN

 

Učební plán:

	I. stupeň							II. stupeň
	1.r	2.r	3.r	4.r	5.r	6.r	7.r	I.r	II.r	III.r	IV.r
Plošná tvorba	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5
Prostorová tvorba	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5
Výtvarná teorie								0,5	0,5	0,5	0,5
Sochařství a design								2,5	2,5	2,5	2,5
Celkem hodin týdně	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3

 

Výuka v 1. - 7.ročníku probíhá podle studijního zaměření Základy výtvarné tvorby

Učební osnovy vyučovacích předmětů:

Vyučovací předmět :  Sochařství a design

II. STUPEŇ

I. ročník

Žák:

• Provádí rychlé záznamy figurálních scén do malého skicáku
• Dokáže vytvořit z drátěné konstrukce figuru v pohybu a formovat sádrou svalstvo
• Vymodeluje předmět podle předlohy
• Vytváří kresebné studie návrhů produktového designu
• Systematicky se vzdělává a získává informace z výstav, sdělovacích prostředků včetně internetu
• Dokáže spojovat části výrobků z keramické hlíny tak, aby se neporušily při vypalování

II. ročník

• Studuje staré sochařské umění za účelem aplikovat zkušenosti  ve vlastní tvorbě
  • Dokáže připravit lešení jako nosnou konstrukci pro modelování hlavy
  • Odměřuje proporce prostorových plánů modelu a řídí se tím při práci
  • Dokáže abstrahovat obrazové plány do geometrických tvarů
  • Využívá bezprostřednost smyslového vnímání
  • Modeluje návrhy produktového designu

 

III, ročník

• Figuru zobrazuje v různých velikostech
• Rozlišuje výtvarný jazyk od mechanického popisu lokálního detailu
• Dokáže pracovat s detailem v souladu s organizací celku
• Vytváří modely produktového designu ze sádry až po leštění pod vodou a patinu
• Cíleně, soustavně a se zaujetím  pracuje za účelem dosažení pokroku
• Je otevřený ke kritice a  nepřestává přijímat nové podněty

IV. ročník

• Dokáže vyrobit klínovou formu a odlévat ze sádry kopie, včetně retuší
• Dokáže komponovat i větší celky hmoty
• Chápe  každý tvarový prvek jako součást jednoty celku
• Organizuje tvarové hodnoty a směřuje k výstavbě formy
• Nachází svojí vlastní uměleckou cestu a svůj názor dokáže obhájit
• Dokáže samostatně tvořit s prokazatelnými výsledky

Vyučovací předmět: Výtvarná teorie

Viz. studijní zaměření Základní výtvarná tvorba

Studium pro dospělé Sochařství a design

 

je určeno žákům, kteří absolvovali II. stupeň základního studia, případně nově příchozím žákům, kteří dosáhli věkové hranice 18 let. V rámci studia pro dospělé dochází k dalšímu rozvoji znalostí a dovedností v oblasti umělecké tvorby v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání.

Vzdělávání se může uskutečňovat v okruhu klasických i elektronických médií, případně speciálních technik (Sochařství a produktový design, volná a užitá grafika, figurální malba a kresba, animovaný film, architektura). Konkrétní obsah vzdělávání se určuje v návaznosti na individuální vzdělávací potřeby daného žáka či studijní skupiny, není tedy pevně stanoven ve školním vzdělávacím programu. Časová dotace pro výuku činí 3 hodiny týdně.

Žáci studia pro dospělé, kteří zároveň nejsou žáky středních škol nebo studenty vyšších odborných škol, hradí úplatu za vzdělávání v plné výši skutečných nákladů na studium. neboť jejich výuka podle Školského zákona z  r. 2004 a dalších doplňků, nemá nárok na státní dotace rozpočtu MŠMT ČR. Z uvedeného důvodu nemohou vytvářet ucelené ročníky v rámci zaměření, ale doplňují skupiny speciálních zaměření se státními žáky.

 

Studijní zaměření:  Grafická tvorba a design

 

Učební plán:

	I. stupeň							II. stupeň
	1.r	2.r	3.r	4.r	5.r	6.r	7.r	I.r	II.r	III.r	IV.r
Plošná tvorba	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5
Prostorová tvorba	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5
Výtvarná teorie								0,5	0,5	0,5	0,5
Grafická tvorba a design								2,5	2,5	2,5	2,5
Celkem hodin týdně	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3

 

Výuka v 1. - 7.ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarná tvorba

Učební osnovy vyučovacích předmětů:

Vyučovací předmět :  Grafická tvorba a design

 

II. STUPEŇ

I. ročník

Žák:

• Provádí kresebnou přípravu pro techniku tisku z výšky a hloubky
• Ovládá základy technologie tisku z výšky a hloubky
• Dokáže se orientovat v terminologii typografie písma
• Dokáže navrhnout piktogram
• Umí nastavit správný rozpal písma
• Dokáže zacházet s plochým kaligrafickým perem

II. ročník

• Umí používat různé techniky tisku – suchá jehla, lept, akvatinta, mezotinta, verni-mu, a tisk z výšky.
• Dokáže vybrat vhodný typ písma na grafické řešení tiskoviny
• Navrhuje loga a typografické značky
• Sám provede realizaci grafiky suchou jehlou až po tisk
• Dokáže navrhnout plakát včetně vyřešení písma
• Vytváří kresebné seriály, scénáře pro animovaný film a komix

                   

III, ročník

• Navrhne knižní obálku
• Zpracuje návrh i finální úpravy loga
• Provede grafické knižní ilustrace na vybrané literární téma
• Navrhne vlastní abecedu písma
• Realizuje postupný barevný tisk z výšky z jedné matrice

IV. ročník

• Dokáže realizovat složitou kombinovanou hlubotiskovou grafiku v postupných fázích tvorby
• Vytvoří realizaci tisku z výšky včetně rytí, formátování až po tisk jednobarevný i z více matric
• Navrhuje knižní úpravu včetně ilustrací, zrcadla a obálky
• Realizuje komplexní návrh knihy, včetně zrcadla, typografie, ilustraci a knižní obálky

 

Vyučovací předmět: Výtvarná teorie

Viz. studijní zaměření Základní výtvarná tvorba

Studium pro dospělé Grafická tvorba a design

 

je určeno žákům, kteří absolvovali II. stupeň základního studia, případně nově příchozím žákům, kteří dosáhli věkové hranice 18 let. V rámci studia pro dospělé dochází k dalšímu rozvoji znalostí a dovedností v oblasti umělecké tvorby v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání.

Vzdělávání se může uskutečňovat v okruhu klasických i elektronických médií, případně speciálních technik (Sochařství a produktový design, volná a užitá grafika, figurální malba a kresba, animovaný film, architektura). Konkrétní obsah vzdělávání se určuje v návaznosti na individuální vzdělávací potřeby daného žáka či studijní skupiny, není tedy pevně stanoven ve školním vzdělávacím programu. Časová dotace pro výuku činí 3 hodiny týdně.

Žáci studia pro dospělé, kteří zároveň nejsou žáky středních škol nebo studenty vyšších odborných škol, hradí úplatu za vzdělávání v plné výši skutečných nákladů na studium. neboť jejich výuka podle Školského zákona z  r. 2004 a dalších doplňků, nemá nárok na státní dotace rozpočtu MŠMT ČR. Z uvedeného důvodu nemohou vytvářet ucelené ročníky v rámci zaměření, ale doplňují skupiny speciálních zaměření se státními žáky.

 

Studijní zaměření:  Multimediální tvorba

 

Učební plán:

	I. stupeň							II. stupeň
	1.r	2.r	3.r	4.r	5.r	6.r	7.r	I.r	II.r	III.r	IV.r
Plošná tvorba	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5
Prostorová tvorba	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5
Výtvarná teorie								0,5	0,5	0,5	0,5
Multimediální tvorba								2,5	2,5	2,5	2,5
Celkem hodin týdně	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3	3

 

Výuka v 1. - 7.ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarná tvorba

Učební osnovy vyučovacích předmětů:

Vyučovací předmět :  Multimediální tvorba

 

II. STUPEŇ

I. ročník

Žák:

• Vytvoří výtvarný návrh a storyboard pro animovaný film
• Ovládá základy techniky výroby animovaného filmu
• Používá rozličné výrazové prvky při tvorbě grafického designu
• Pracuje s počítačovými programy Adobe CC a pomocnými aplikacemi
• Dokáže vytvořit jednoduchou kompozici grafických prvků

II. ročník

• Navrhuje jednoduché logotypy a základní propagační materiály
• Dokáže vybrat vhodný typ písma na grafické řešení tiskoviny
• Umí pracovat s grafickým tabletem při kresbě na počítači
• Orientuje se ve formátech a barevných prostorech RGB a CMYK

III. ročník

• Navrhuje funkční tiskové materiály včetně přípravy výrobku pro tisk
• Zpracuje návrh i finální úpravy logotypu v programu Adobe Ilustrátor
• Orientuje se v post-produkčním procesu animovaného filmu
• Vytvoří krátkometrážní animovaný film s funkční pointou

IV. ročník

• Samostatně realizuje animovaný film včetně post-produkce a exportu
• Vytvoří grafickou reklamu kombinací více virtuálních technik
• Aktivně využívá psychologické principy propagace ve své tvorbě
• Je schopen tvořit na míru technického zadání zákazníka – festivalů apod

Vyučovací předmět: Výtvarná teorie

Viz. studijní zaměření Základní výtvarná tvorba

 

Studium pro dospělé  Multimediální tvorba

 

je určeno žákům, kteří absolvovali II. stupeň základního studia, případně nově příchozím žákům, kteří dosáhli věkové hranice 18 let. V rámci studia pro dospělé dochází k dalšímu rozvoji znalostí a dovedností v oblasti umělecké tvorby v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání.

Vzdělávání se může uskutečňovat v okruhu klasických i elektronických médií, případně speciálních technik (Sochařství a produktový design, volná a užitá grafika, figurální malba a kresba, animovaný film, architektura). Konkrétní obsah vzdělávání se určuje v návaznosti na individuální vzdělávací potřeby daného žáka či studijní skupiny, není tedy pevně stanoven ve školním vzdělávacím programu. Časová dotace pro výuku činí 3 hodiny týdně.

Žáci studia pro dospělé, kteří zároveň nejsou žáky středních škol nebo studenty vyšších odborných škol, hradí úplatu za vzdělávání v plné výši skutečných nákladů na studium. neboť jejich výuka podle Školského zákona z  r. 2004 a dalších doplňků, nemá nárok na státní dotace rozpočtu MŠMT ČR. Z uvedeného důvodu nemohou vytvářet ucelené ročníky v rámci zaměření, ale doplňují skupiny speciálních zaměření se státními žáky.

 

VZDĚLÁVACÍ  OBSAH  LITERÁRNĚ-DRAMATICKÉHO  OBORU

 

6.1   Přípravné studium literárně dramatického oboru

 

Přípravné studium I. stupně LDO

Charakteristika: Žáci se učí hravou formou základním návykům práce v kolektivu. Prostřednictvím dramatických her se učí respektovat pravidla        a kultivovat svůj mluvní projev.

Učební plán:

	1. ročník	2. ročník
Přípravná dramatická výchova	1-2	1-2

 

Poznámka k učebnímu plánu přípravného studia  I.stupně: 

Přípravná dramatická výchova se vyučuje ve skupině 5 až 12 žáků. 

 

Učební osnovy předmětu:

Přípravná dramatická výchova:

Žák:

• umí naslouchat ostatním ve skupině, respektuje je a aktivně se účastní společné dramatické hry
• spolupracuje ve skupině, aktivně se zapojuje  do společných hrových činností, přijímá a respektuje jejich pravidla
• ve cvičeních a hrách s pravidly zvládá základní prvky pohyblivosti, pružnosti a obratnosti – získal schopnost aktivně i pasivně se uvolnit; soustředit se a pohotově reagovat
• ve cvičeních a hrách s pravidly se seznámil se základy prostorového cítění (orientace v prostoru, respektování ostatních členů kolektivu při volném pohybu v prostoru)
• ve cvičeních a hrách s říkadly s pohybovým doprovodem zvládá jednoduchý rytmus a dynamiku

 

 

6.2 Studijní zaměření: DRAMATICKÁ TVORBA

 

Učební plán:

Studium I.stupně

Výuka	Název vyučovacího předmětu	1.r	2.r	3.r	4.r	5.r	6.r	7.r	Minimum hodin za 7 let
Kolektivní	Dramatická průprava	2	2						18
	Základy dramatické  a inscenační tvorby			1,5-2	1,5-2	2-3	2-3	2-3
Individuální	Přednes a sólový dramatický projev			1	1	1	1	1
Minimální počet vyučovacích hodin v ročníku		2	2	2,5	2,5	3	3	3
	Individuální příprava ke studiu						1	1

 

 

Studium II.stupně

Výuka	Název vyučovacího předmětu	I.r	II.r	III.r	IV.r	Minimum hodin za 4 roky
Kolektivní	Dramatická  a inscenační tvorba	2-3	2-3	2-3	2-3	12
Individuální	Přednes a sólový dramatický projev	1	1	1	1
Minimální počet vyučovacích hodin v ročníku		3	3	3	3
Nepovinné předměty	Dějiny divadla, kritika a divadelní věda	0,5	0,5	0,5	0,5
	Individuální příprava ke studiu	1	1	1	1
	Divadelní improvizace	0,5	0,5	0,5	0,5

 

Poznámky k I. a II.stupni studia:

Kolektivní předměty (Dramatická průprava, Základy dramatické a inscenační tvorby, Dramatická a inscenační tvorba) se vyučují ve skupině maximálně deseti žáků.

Výuka může být organizována v blocích. Část výuky může být realizována i prostřednictvím soustředění a dílen.

Předmět „Přednes a sólový dramatický projev “ se vyučuje ve skupině maximálně 5 žáků.

Mimořádné výjimky v počtu žáků ve skupinách povoluje ředitel školy.

Nepovinné předměty:

„Předměty “Dějiny divadla, kritika a divadelní věda“ (II.stupeň) a „Divadelní improvizace“ (II.stupeň) mohou být otevřeny, pokud se přihlásí minimálně 5 žáků.

Předmět“Dějiny divadla, kritika a divadelní věda“ může žák navštěvovat maximálně dva roky.

Předmět „Individuální příprava ke studiu“ je určen zájemcům o přijímací řízení na umělecké školy. Vyučuje se individuálně či ve skupině maximálně dvou žáků. Žák může studovat tento předmět ve dvouletém studiu (6.a7.ročník I.stupně a III..a IV..ročník II.stupně) nebo ve čtyřletém studium (I.-IV.ročník II.stupně)

otevření nepovinných předmětů v konkrétním školním roce rozhoduje ředitel školy dle splnění výše uvedených kritérií a momentálních možností školy.

 

Učební osnovy vyučovacích předmětů literárně dramatického oboru:

Dramatická průprava:

Charakteristika vyučovacího předmětu:  Předmět se vyučuje kolektivně v 1. a 2. ročníku I.stupně studia. Žáci se seznamují s jevištním prostorem a jeho zákonitostmi. Osvojují si schopnost pracovat svobodně v kolektivu. Prostřednictvím dramatických her se seznamují s hereckou a divadelní abecedou.

1. ročník a 2. ročník I.stupně

Žák:

• v dramatické hře navazuje kontakt a je schopen souhry se spoluhráči
• uvědomuje si v jednoduché pohybové dramatické hře své partnery v prostoru a reaguje na ně
• zvládá jednoduchou partnerskou hru se zástupným textem a zástupnou rekvizitou
• ve hře zvládá jednoduchou charakterizaci
• v etudě zvládá jednoduchý dramatický děj – tzn. uvědomuje si svoji roli a úkol v příběhu a podle toho jedná
• v jednoduchých cvičeních zvládá základy správného držení těla
• v jednoduchých cvičeních zvládá rytmičnost pohybu a koordinaci jednoduchého rytmického pohybu se zvukem
• v jednoduchých hrách zvládá základní směry pohybu v prostoru (vpřed, vzad, stranou, nahoru, dolů)
• v  artikulačních cvičeních a říkadlech zvládá tempo, rytmičnost  a melodičnost řeči a zřetelné vyslovování všech hlásek
• v přednesu cvičných textů zvládá zřetelnou výslovnost, měkký hlasový začátek a různé výrazové varianty cvičných textů
• zvládá samostatné jednoduché slovní vyjádření (dokáže převyprávět jednoduchý příběh)

 

Základy dramatické  a inscenační tvorby

Charakteristika vyučovacího předmětu:  Předmět se vyučuje kolektivně ve 3.-7.ročníku I.stupně studia, navazuje na předmět dramatická průprava. Žáci se učí výstavbě jednoduchých divadelních situací prostřednictvím etud a společně vytvářejí drobné divadelní útvary. Žáci rozvíjejí svou schopnost vnitřního prožitku a jeho divadelního zpracování, rozvíjejí svůj herecký rejstřík a učí se postupně zvládnout  všechny fáze přípravy a realizace divadelní inscenace.

 

3.ročník a 4.ročník I.stupně

Žák:

• zvládá krátké pointované slovní sdělení (mluvené i psané)
• zvládá ve cvičeních hru s předmětem (reálným i zástupným)
• vnímá konflikty vznikající ze situací a vztahů (malá sociodramata), uvědomuje si i humornou stránku těchto sociodramat a aktivně hledá způsoby/možnosti jejich řešení
• učí se rozeznávat příčiny konfliktů výměnou rolí i rozborem konfliktu
• vnímá a rozpoznává uzlové body příběhu (důležité situace v ději)
• zvládá ve cvičeních základní principy stavby jednoduchého dramatického tvaru (úvod, vrchol, pointa)
• zvládá jednoduchou zadanou etudu nebo dramatizaci a umí zachovat její formu i při výměně rolí
• umí přizpůsobit své jednání změně zadaných okolností
•  umí navázat v jednoduchých cvičeních a etudách kontakt s partnerem a vyjádřit vztah k němu
• zvládá ve cvičení dialog s předmětem jako s partnerem a umí vyjádřit vztah k němu
• je schopen fixovat tvar etudy
• v hudebně pohybových cvičeních zvládá změny tempa a dynamiky
• je schopen jednoduché samostatné i skupinové pohybové improvizace

 

5.- 7.ročník I.stupně

Žák:

• na základě výměny rolí, změny zadaných okolností apod. odhaluje a rozvíjí motivy dějových zvratů a staví příběh jako řetěz příčin a následků
• je schopen zapsat jednoduchý scénář odehrané improvizace
• vědomě uplatňuje v pohybových dramatických improvizacích na daný námět prostorové, rytmické a dynamické cítění
• zvládá jednoduchou charakterizaci a stylizaci postavy (na základě přípravných etud poskytujících zázemí k prozkoumání a vytvoření postavy)
• podílí se tvořivě na přípravě a realizaci absolventské inscenace/vystoupení
• veřejným vystupováním si prakticky ověřuje své schopnosti a odborné dovednosti; je schopen hodnotit výkony svoje i ostatních spolužáků; umí přijímat kritiku své práce, naslouchat ostatním a respektovat jejich názor
• je schopen zaujmout vlastní názor k shlédnutému uměleckému dílu na základě získaných vědomostí a dovedností

 

 

Dramatická  a inscenační tvorba

Charakteristika předmětu:  Předmět se vyučuje kolektivně v I.-IV.ročníku II.stupně studia. Žáci rozvíjejí svůj herecký rejstřík. Aktivně pracují na rozvoji svých hereckých dovedností. Učí se aktivně spolupracovat na přípravě a realizaci divadelní inscenace ve všech jejích fázích a složkách.

I.ročník a II.ročník II.stupně

Žák:

• spolupracuje při volbě tématu ročníkové práce a aktivně vyhledává kontext (textová předloha, autor, žánr, dobový kontext)
• v improvizacích a etudách zaměřených k rozvíjení představivosti a fantazie dosahuje v různých variantách  pravdivého a výrazného zveřejnění svého smyslového a citového zážitku
• je schopen nezaujatě hodnotit výkony svoje i svých spolužáků při společné práci
• zvládá fáze psychofyzického jednání (podnět, zhodnocení a reakce)
• v etudách a improvizacích se učí hodnotit postoje jednajících postav k dané situaci, jejich vzájemné vztahy a cíle jejich jednání
• umí používat mimoslovní prostředky (pohyb, zvuk) k vyjádření vtahu k partnerovi a k daným okolnostem; hledá nejrůznější způsoby vyjádření téhož námětu (pohybem, zvukem, věcí) a v různých žánrech (komedie, satira, detektivní příběh, drama atd.) a stylech (nadsázka, realismus, exprese apod.)
• je schopen vést jednoduchou pohybovou a hlasovou rozcvičku
•  zvládá cvičení koordinace – spojení cvičení, rytmu, slova, zpěvu, apod.

 

 

III.- IV.ročník II.stupně

Žák:

• je schopen provést krátkou improvizaci v různých dramatických žánrech (drama, komedie, klauniáda, groteska atd.)
• zvládá krátký dramatický dialog
• dokáže vystihnout záměr shlédnuté inscenace a pochopit smysl použitých inscenačních prostředků a zhodnotí na základě nabytých vědomostí a dovedností hereckou složku inscenace (zda je v souladu s tematickým záměrem inscenace) a scénografickou složku (scéna, kostýmy, rekvizity, světla atd. – čistota zvolených prostředků)
• zvládá improvizaci ve dvojici i ve skupině s vědomým zapojením získaných pohybových dovedností (pohybová fantazie, představivost, výrazová variabilita, cit pro rytmus a dynamiku, jevištní prostor, partnerskou spolupráci, dobový styl atd.)
• podílí se tvořivě na přípravě a realizaci absolventského pořadu (volba předlohy, příprava jednoduchého scénáře, osobitá tvůrčí realizace, uplatňuje zákonitosti výstavby dramatického tvaru, podílí se na přípravě jednotlivých složek inscenace – scénografie, dramaturgie, režie, hudba atd.)
• zvládá technicky i výrazově na úrovni kultivované přirozenosti svůj úkol v absolventské inscenaci/vystoupení (žánr a stavba divadelního tvaru, charakteristika vnější i vnitřní na základě získaných dovedností a znalostí, zvládnutí pohybové a hudební složky divadelního tvaru, vědomá stylizace) a svou úlohu dokáže tvořivě fixovat

 

 

Přednes a sólový dramatický projev

 

Charakteristika předmětu: Předmět se vyučuje ve 3.-7.ročníku I.stupně studia a v I.-IV.ročníku II.stupně studia. Výuka probíhá ve skupině maximálně 5 žáků. Žáci se učí základům jevištní mluvy, učí se vědomému užívání dechové opory, rezonance hlasu, správné artikulaci a seznamují se s výslovností normou. Žáci se učí samostatnému výběru textu, analýze textu a hledání výrazových prostředků k jeho vědomé interpretaci.

3.ročník a 4.ročník I.stupně

Žák:

• rozlišuje báseň a prózu
• ve cvičeních artikulace zvládá zřetelnou výslovnost
• aktivně se podílí na výběru kratšího textu pro přednes
• text interpretuje přirozeně a s pochopením jeho smyslu
• zvládne krátké pointované sdělení (mluvené i psané)
• umí si v dechových, hlasových a artikulačních cvičeních navodit správný vnitřně hmatový sebecit a uplatňuje jej při práci s mluveným slovem
• ve výrazových variantách uplatňuje správné technické návyky v mluvním projevu (dechovou oporu, rezonanci v masce, aktivizaci podbřišku, neustálou aktivizaci mluvidel – jazyka, spodní čelisti, rtů)
• uvědomuje si základní výrazové prvky přednesu (významový přízvuk, pauzu, intonaci, tempo, rytmus, a dynamiku) jako prostředků pro sdělování a pracuje s nimi

 

5.- 7.ročník I.stupně

Žák:

• umí vést jednoduchou mluvní rozcvičku…
• sám si vybere text k interpretaci a zdůvodní svoji volbu
• artikuluje přirozeně a kultivovaně
• ve výrazových variantách si upevnil správné technické návyky v mluvním projevu (dechovou oporu, rezonanci v masce, aktivizaci podbřišku, neustálou aktivizaci mluvidel – jazyka, spodní čelisti, rtů)
• uvědoměle pracuje se základními výrazovými prvky přednesu (významový přízvuk, pauza, intonace, tempo, rytmus, a dynamika) jako s prostředky pro sdělování
• umí pojmenovat témata v textu, vybrat téma hlavní/jádro sdělení a hledat pro jeho vyjádření vhodné prostředky
• umí pronést nebo napsat bez přípravy krátké sdělení na zadané téma
• užívá základní literární pojmy označující členění textu (sloka, verš, rým, odstavec) a rozlišuje základní literární útvary

 

.

I..ročník a II..ročník II.stupně

Žák:

• zvládá teoreticky i prakticky zásady české výslovnostní normy, práci s pauzou, vědomě používá mimoslovní prostředky přednesu
• - zvládá samostatný výběr vhodného textu pro individuální tvorbu, jeho kultivovanou a tvořivou interpretaci a při přípravě samostatného výstupu (přednes, herecký výstup) vědomě uplatňuje nabyté vědomosti a dovednosti (včetně volby vhodného výrazu pro daný obsah)
• na základě analýzy obsahu a formy textu (s pomocí pedagoga) tvořivě  interpretuje text, chápe metaforickou rovinu textu, navrhne dramaturgické úpravy textu
• pracuje vědomě s napětím a gradací, dbá na celkovou výstavbu textu (vědomí celku)
• interpretuje jednoduchý dialog ve variantách obměny času a nálad

 

III.- IV.ročník II.stupně

Žák:

• seznámí se s kontextem doby, ve které text vnikl i s další autorovou tvorbou a jeho životem
• je schopen samostatně nastudovat osobně zvolený text z oblasti poezie, prózy nebo z dramatické literatury (samostatná práce od výběru, úpravy až po nastudování -s možností konzultací v průběhu procesu s pedagogem)
• umí samostatně zhodnotit vyslechnutý přednes (výkony spolužáků, návštěva recitační přehlídky, poslech zvukových nahrávek apod.) na základě znalosti zákonitostí interpretace uměleckého textu
• zvládá jednoduchou dramaturgickou úpravu textu pro přednesový či dramatický projev (pěstuje svůj smysl pro formu, gradaci, temporytmus, pointování atd.)
• dokáže vybrat vhodné prostředky pro tvorbu dramatických postav v konkrétních dramatických situacích prostřednictvím monologů a dialogů

 

 

Učební osnovy nepovinných vyučovacích předmětů:

 

Dějiny divadla, kritika a divadelní věda

Charakteristika předmětu: Předmět se vyučuje na II.stupni studia. Žák může navštěvovat předmět maximálně dva roky. Vyučuje se ve skupině minimálně 5 žáků. Žáci se seznamují s dějinami divadla a divadelní kritiky a základní divadelně teoretickou terminologií. Učí se hlubší analýze a reflexi zhlédnutých divadelních inscenací ve všech složkách. Uvědomují si a pojmenovávají vztahy a vazby jednotlivých součástí inscenace.

1.rok studia

Žák:

• vysvětlí základní linie vývoje divadla
• orientuje se v současném českém divadelním a literárním světě a zaujímá k němu svůj postoj
• orientuje se v základní terminologii divadelní režie, dramaturgie a divadelní vědy
• pojmenuje vztahy a vazby jednotlivých součástí inscenace, divadelní styly a žánry
• zhodnotí hereckou složku zhlédnutého dramatického díla (divadelního představení, filmu, televizní inscenace, rozhlasové hry)

2.rok studia

• orientuje se v historii divadla a vývoji hereckého projevu
• je schopen kritické reflexe shlédnutého představení
• hodnotí ve zhlédnuté inscenaci jednotlivé složky, jejich klady a zápory i celkové vyznění inscenačního záměru a chápe hereckou práci jako základ, do něhož se promítají všechny složky
• dokáže posoudit společenské, kulturní a sociální vazby uměleckých produkcí
• písemně zpracuje (příp. publikuje) své kritické reflexe divadelních produkcí a je schopen je obhájit

 

Divadelní improvizace

Charakteristika předmětu: Předmět se vyučuje na II.stupni studia ve skupině minimálně 5 žáků. Žák může studovat předmět 1.-4.roky (dle zájmu, naplněnosti skupiny a momentálních možností školy). Žáci si osvojují základní zákonitosti a principy divadelní improvizace. Vyzkouší si vybrané kategorie improvizačních zápasů a seznámí se s jejich pravidly.

1.rok studia

Žák:

• pohotově a přirozeně reaguje fyzickým jednáním na vnější i vnitřní podněty
• v improvizacích a etudách zaměřených na rozvíjení fantazie a představivosti dosahuje výrazného a pravdivého zveřejnění citového a smyslového zážitku
• zvládá daný hudební, výtvarný či literární námět formou dramatické pohybové improvizace

2.rok studia

Žák:

• ovládá pohybové improvizace včetně reakcí na partnery
• v improvizačních cvičeních prohlubuje svou tzv. improvizační kondici (spontaneitu, fluenci, originalitu tvorby atd.)
• seznamuje se se základními kategoriemi improvizačního zápasu založenými čistě na pohybu či slově, příp. krátkém improvizovaném příběhu (ready-go, paní profesorka, fotografie, vyprávěná, pantomima apod.)

 

3.rok studia

Žák:

• v improvizaci udrží v jednání zvolený/zadaný typ- charakter
• zvládá improvizaci v různých dramatických žánrech (komedie, drama, groteska apod.)
• seznamuje se s dalšími kategoriemi improvizačního zápasu spojenými s krátkým improvizovaným příběhem (činohra, stíhačka atd.)
• respektuje základní pravidla improvizačního zápasu (neblokovat, neopouštět téma, dodržet impro.kategorii atd.)

 

4.rok studia

Žák:

• v improvizačních cvičeních prohlubuje „improvizační kondici“
• realizuje veřejná kolektivní/sólová vystoupení s vysokým podílem improvizace

 

…

Individuální příprava ke studiu

Charakteristika předmětu: Předmět je určen zájemcům o přijímací řízení na umělecké školy. Pro žáky v 6.a 7. ročníku I.stupně LDO je předmět koncipován jako příprava k přijímacímu řízení na konzervatoře a střední umělecké školy. Pro žáky II.stupně LDO (příp. studia pro dospělé) je předmět vyučován jako příprava na střední a vysoké umělecké školy. Předmět se vyučuje individuálně či ve skupině maximálně dvou žáků. Žák může studovat tento předmět ve dvouletém studiu (na I.stupni LDO v 6.a 7.ročníku a na druhém stupni ve  III..a IV. ročníku) nebo ve čtyřletém studium (I.-IV.ročník II.stupně).

 

Dvouleté studium na I.stupni LDO:

6.-7.ročník I.stupně

Žák:

• zvládá vědomou interpretaci poezie a prózy
• provede jednoduchou analýzu textu
• je schopen logického čtení - pauzy, frázování, intonace, důrazy…
• dokáže rozvíjet ve slovním i dramatickém projevu zadané téma
• zná základní principy výstavby dramatické postavy a dramatické situace

 

 

Dvouleté studium na II.stupni LDO:

III.-IV.ročník II.stupně

Žák:

• ovládá vědomou interpretaci poezie, prózy, monologů a dialogů
• kreativně rozvíjí v dramatickém projevu zadané téma (volba prostředků, rekvizit apod.)
• vysvětlí základní principy výstavby dramatické postavy a dramatické situace
• zvládá dramatické etudy a improvizace
• je schopen plnit zadání odpovídající požadavkům a průběhu přijímacího řízení na konkrétní uměleckou školu

 

 

Čtyřleté studium:

I..-II.ročník II.stupně

Žák:

• zvládá vědomou interpretaci poezie a prózy
• provede jednoduchou analýzu textu
• je schopen logického čtení  - pauzy, frázování, intonace, důrazy…
• dokáže rozvíjet ve slovním i dramatickém projevu zadané téma
• zná základní principy výstavby dramatické postavy a dramatické situace

 

III.-IV.ročník II.stupně

Žák:

• ovládá vědomou interpretaci poezie, prózy, monologů a dialogů
• kreativně rozvíjí v dramatickém projevu zadané téma (volba prostředků rekvizit apod.)
• vysvětlí základní principy výstavby dramatické postavy, její psychologii a psychologii vztahů
• zvládá dramatické etudy a improvizace
• je schopen plnit zadání odpovídající požadavkům a průběhu přijímacího řízení na konkrétní uměleckou školu

 

Studium pro dospělé

Umožňuje dospělým studentům rozvoj v uměleckých oborech v metodicky fundovaném prostředí v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání. Délka vzdělávání ve studiu pro dospělé se určuje podle individuálních schopností žáka. Vzdělávací obsah stanoví pedagog v návaznosti na potřeby a zaměření studenta či skupiny. Plán výuky studia pro dospělé vypracuje pedagog dle individuálního plánu v souladu s ŠVP a  předloží  řediteli ke schválení. Způsob organizace výuky a hodinovou dotaci určí ředitel dle momentálních možností školy.

 

 

7. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

Žáci jsou do této kategorie zařazováni ředitelem na základě odborného lékařského posudku nebo vyjádření pedagogicko-psychologické poradny a pokud prokáží předpoklady nutné ke vzdělávání a ke studiu některého z vyučovaných oborů např. talentovou zkouškou. Těmto žákům jsme připraveni vytvořit individuální vzdělávací plán, který vychází ze školního vzdělávacího programu a který zohledňuje jejich vzdělávací potřeby a schopnosti. Kromě posudku pedagogicko-psychologické poradny nebo ze speciálně pedagogického centra je podmínkou pro vytvoření individuálního plánu žádost zákonných zástupců žáka. Další podmínkou musí být skutečnost, že  míra handicapu žáka znemožňuje výuku podle školního vzdělávacího programu.

Pokud tyto podmínky splněny nejsou, individuální vzdělávací plán nevytváříme, ale přistupujeme k žákům individuálně a vzdělávání přispůsobujeme jejich možnostem.  Redukujeme požadavky, volíme pomalejší postup, jednodušší zadání. Předpokladem individuálního přístupu je dobrá informovanost o zvláštnostech a potřebách žáka. Volíme přiměřené metody vzdělávání, vše s ohledem na specifické potřeby každého žáka. Informace o žákovi jsou důvěrná, citlivá osobní data, o kterých jednáme výhradně v soukromí učebny se zákonným zástupcem.

Při přijímáni žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zohledňujeme, že škola není bezbariérová.

 

8. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných 

Žáci jsou do této kategorie zařazováni ředitelem na základě mimořádných studijních výsledků (např. úspěchy v soutěžích, účast na výjimečných výstavách, nebo vystoupeních, příprava na střední, vyšší nebo vysoké umělecké školy  apod.) a na základě žádosti zákoných zástupců žáka i souhlasu ředitele školy.

Těmto žákům jsme připraveni vytvořit individuální vzdělávací plán, který vychází ze školního vzdělávacího programu, závěrů psychologického vyšetření a zohledňuje jejich vzdělávací potřeby, schopnosti a dovednosti. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka a za zpracování odpovídá ředitel školy.

(Tito žáci mohou být po vykonání odpovídající komisionální zkoušky zařazeni do vyššího ročníku.)

Pokud tyto podmínky splněny nejsou, individuální plán nevytváříme, ale snažíme se přizpůsobit vzdělání jejich možnostem.

 

 

 

10. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY 

10.1. Hodnocení žáků 

Splnění obsahu učebních osnov jednotlivých ročníků je základní podmínkou pro postup do dalšího ročníku.

Proč hodnotíme?

• Hodnocením poskytujeme žákům zpětnou vazbu a rodičům základní informaci o prospěchu žáka v průběhu studia
• Při hodnocení uplatňujeme přiměřenou náročnost a pedagogický takt, zohledňujeme věk a osobnost žáka, pozitivním vyjádřením motivujeme k soustavnosti, vytrvalosti a samostatnosti ve studiu
• Přihlížíme k individuálnímu pokroku, celkovým dispozicím žáka a vedeme žáky k sebehodnocení a sebekontrole

Co hodnotíme?

• Zájem o příslušný obor
• Schopnost soustavné a cílevědomé práce
• Kvalitu výsledků vzhledem k jejich osobnímu maximu
• Schopnost sebereflexe, přijímat kritiku
• veřejné prezentace žáků VO (např. výstavy), LDO (např. divadelní představení)
• úspěchy v soutěžích
• prokazatelné výsledky jeho práce
• práci žáka v jednotlivých hodinách (např. aktivitu, projevený zájem, tvůrčí přístup, snahu o pokrok)
• samostatné aktivity mimo vyučování
• projektové a skupinové práce
• výsledky vzdělávání, tj. splnění obsahu učebních osnov v jednotlivých ročnících, v předmětech skupinové výuky také zodpovědnost, spolehlivost, docházka, samostatnost

• Jak hodnotíme?

Písemně – klasifikací

• V pololetí  a na konci školního roku jsou žáci klasifikováni dle vyhlášky č. 71/ 2005 Sb.

 

• v jednotlivých hodinách stupněm 1 až 5, na vysvědčení stupněm 1 - 4 dle platné legislativy
• průběžně zaznamenáváme do záznamníku mimo třídní knihu, v třídní knize a katalogovém listu  1x za pololetí
• Vedeme soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáků průkazným způsobem tak, abychom mohli doložit správnost celkové klasifikace i způsob získávání jednotlivých známek
• Archivujeme výtvarné práce žáků a další materiály po celou dobu školního roku (od 1.září do 31.srpna), po této době se archivované práce vytřídí a vybrané se archivují trvale

Ústně:

• ·       V průběhu výuky učitel aktuálně reaguje, vede s žáky hodnotící a motivační monolog
• ·       Při dokončení úkolu učitel ústně hodnotí jeho splnění, dává prostor pro jeho neformální sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků, podněcuje diskuzi, vede si průběžnou klasifikaci.

 

10.2.  Oblasti vlastního hodnocení školy 

Vlastní hodnocení školy vypracováváme v souladu s vyhláškou č.15/2005 Sb. průběžně za období 3 školních roků. Slouží k vytvoření zpštné vazby, k uvědomění si silných stránek školy, zajištění jejich udržení a dalšího rozvoje, k posílení slabých stránek a odstranění nedostatků.

Vlastní hodnocení školy:

a)   Je zaměřeno na cíle, které si škola stanovila v koncepčním záměru rozvoje školy ( poslání školy, strategické cíle, konkrétní cíle a úkoly) a ŠVP, posouzení jejich reálnosti a důležitosti.

b)   Shrnuje posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s přihlédnutím k dalším cílům,uvedeným zejména v RVP a odpovídajících právních předpisech

c)   Vymezuje oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření. Účinnost těchto opatření  pak v následné zprávš VHŠ vyhodnocuje

 

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy:

• podmínky ke vzdělávání ( SWOT analýza – podmínky vnitřní: silné a slabé stránky, podmínky vnější: příležitosti a hrozby)
• průběh a výsledky vzdělávání – realizace ŠVP, naplňování profilu absolventa, soulad ŠVP a RVP ( vyhodnoceni hospitací, diskuze s vyučujícími, pozorování, aktivity vyučujících, výsledky soutěží, úspěšnost žáků přijatých na střední, vyšší a vysoké umělecké školyveřejná vystoupení a výstavní aktivity školy)
• podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání
• řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, závěry inspekčních zpráv
• úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům